Island - 10 nocí, 2 nadšení dobrodruzi, 2500 ujetých km
Provedu tě naším roadtripem po Islandu, který jsme s manželem Honzou absolvovali na podzim 2022, jako svatební cestu. V článku najdeš spoustu zajímavých a krásných míst, která rozhodně stojí za návštěvu.
1.den
Náš výlet odstartoval na letišti v Krakově, odkud jsme letěli s Wizz air. Zpáteční letenky nás stály 11 600 Kč, po 4 hodinách letu jsme byli v cílové destinaci Keflavík - Island.❤️
Na letišti v Keflavíku na nás čekala slečna z půjčovny obytných aut, KuKu campers, která nás zavezla do jejich sídla, abychom vyplnili nezbytnosti pro převzetí auta a mohli se nastěhovat do malého camperu. Model auta byla Dacia Dokker s obytnou vestavbou uvnitř. Auto jsme si vybrali bez nezávislého topení, i přes to, že byl začatek října a teploty v noci se pohybovaly kolem nuly. Stačilo se dostatečně obléct a mít kvalitní teplý spacák a nezmrzli jsme ani v noci. Po převzetí auta se začalo stmívat, proto jsme se rozhodli, že první noc strávíme v hlavním městě Islandu, v Reykjavíku. Nachází se tam velký a pěkně vybavený kemp, cena za noc byla 2000 ISK na osobu a booking lze provést přes webové stránky. Tuhle možnost online bookingu jsme využili skoro všude, kde jsme nocovali. Kempy jsem hledala přes google maps a jejich recenze.
2.den
Ráno jsme vyrazili směr sever. Po několika stovkách kilometrů kochání se Islandskou krajinou jsme dorazili k první zastávce, do městečka Rif, za kterým se nachází známý insta kostelík. U rybníku za městečkem jsme si uvařili oběd a prozkoumali vrak rybářské lodi. Potom jsme s plným břichem vyrazili zpět na silnici 54. Další zastávkou byla hora Kirkjufell, která z dálky připomíná klobouk. Vedle cesty je placené parkoviště, odkud jsme se vydali pár set metrů k vodopádům s výhledem na horu, nafotili jsme pár fotek a vydali se dál.
Po pár desítkách kilometrů nás cesta zavedla do vesničky Stykkishólmur. Byla to trošku zajížďka, protože jsem chvíli čučela do telefonu a zapomněla navigovat, ale vlastně to nebylo vůbec na škodu. Narazili jsme na krásnou rybářskou vesnici s majákem na kopci, odkud byl krásný výhled na malý přístav i fjordy. Na fjordy jsme nepokračovali a vydali se dál po Ring Road 1. Druhý den jsme zakončili u hotelu Húni, který nabízel parkovací místa pro campery.
3.DEn
Probuzení do studeného rána nebylo 2x příjemné, ale hnala nás vidina prvního hot potu, který nás čekal po cestě. Fosslaug je přírodní hot pot (tůňka) s teplotou okolo 40*, který se nachází hned vedle vodopádu. Neskutečný místo a zážitek! Když si přivstanete a budete tu ráno, třeba taky nikoho nepotkáte a můžete se koupat na Adama a Evu. Po teplé ranní koupeli jsme se vydali do města Akureyri, abychom nakoupili nezbytnosti. Můžu doporučit obchod Hagkaup, mají tu všechno. Z města jsme pokračovali po Ring Road 1 k vodopádu Godafoss a poté do lázní Mývatn Nature Baths u jezera Mývath. Tohle byl ráj na zemi! Teplota vody v bazénech byla 39-41*, k dispozici je vodní bar, velké šatny nebo restaurace s kavárnou. Z lázní jsme odcházeli příjemně zrelaxovaní. Noc jsme strávili v malém kempu Vogar.
4.den
Po snídani jsme vyrazili vpřed dalšímu dobrodružství. Asi 1 km za kempem jsme narazili na termální jeskyně Grjótagjá, které byly v obří zemské prasklině. Jen škoda, že koupání je tu zakázané. Další zastávkou bylo jezero Víti u hory Krafla, pod kterou se nachází geotermální elektrárna. Na místě dost foukalo a mrzlo a všude okolo byl najednou sníh. Bylo to, jako bychom se objevili za polárním kruhem a přitom jsme pár kilometrů předtím projížděli měsíční krajinou. Tuhle rozmanitost přírody jsem si na Islandu zamilovala. Z Krafly jsme pokračovali k nejmohutnějšímu Evropskému vodopádu Dettifoss. Potom jsme se vrátili na RR 1, pěkná cesta se pomalu ztrácela ve sněhových vločkách a závějích. Po cestě nás překvapilo velké stádo sobů, které se páslo hned za značkou pozor sobi.
Poslední zastávkou byl Studlagil kaňon. Navigace nás nejprve navedla na západní stranu řeky s vyhlídkou na kaňon, ale zjistili jsme, že lepší výhled na kaňon je z východní strany řeky. Vydali jsme se tedy autem na druhou stranu, kde jsme zaparkovali na parkovišti a šli 2 km pěšky ke kaňonu. Hned u parkoviště se nachází velký vodopád Studlafoss. Procházka stála za to, protože se nám naskytl úplně jiný a lepší pohled. Nocovali jsme v kempu v Egillstadiru, který byl jedním z lepších - booking přes webovky, teplé zázemí s kuchyní, sprchy, wc, pračka i sušička. Jen čistota koupelen nebyla po ránu žádná sláva... toho jsme si všímali v průběhu celého roadtripu ve více kempech. Můžu říct, že kempy v ČR si oproti Islandu na čistotu potrpí. Ale je to samozřejmě i vina ostatních návštěvníků, kteří jsou prasata a neumí si po sobě opláchnout umyvadlo nebo uklidit zpadené vlasy.
5.den
Ráno jsme se z Egilsstadiru vydali ke známému kostelu ve městě Seydisfjordur. Cestou do města jsem si všimla lyžařské sjezdovky, která mě dost překvapila, protože jsem netušila, že i na Islandu lyžují :D a taky tady dost hrají golf! Golfové hřiště jsme po cestách potkávali dost často. Další zastávkou byl největší les na ostrově Hallormsstaðaskógur s rozlohou 740 hektarů. Teď na podzim byl kouzelný!
Na dnešní den bylo vydáno upozornění na bouři s větrem o rychlosti 140 km/h. V severní části ostrova hrozila i sněhová bouře, na pobřeží hrozilo kvůli silnému větru uzavření silnic. Počasí se na ostrově měří rychle a někdy kvůli vlivům počasí musí být silnice zavřené. Veškeré aktuální informace o počasí nebo kondici silnic doporučuji sledovat na webech Safetravel.is a Road.is. Nás tahle větrná bouře dostihla v městečku Djúpivogur, ze kterého byla cesta dál zavřená. Bylo nám jasné, že zůstane zavřená přes noc a počasí nebylo zrovna nejpříjemnější na to spát v autě. Rozhodli jsme se booknout hotel. Měli jsem štěstí, podařilo se mi ulovit poslední volný pokoj.
6.den
Po probuzení nás čekalo nemilé překvapení. Zjistili jsme, že cesty budou až do 12:00 uzavřené a check out z hotelu byl v 11:00. Rozhodli jsme se počkat v místní malé restauraci, kde jsme si dali burger (za tu cenu, bychom měli v česku 2x tak velký). S plnými žaludky jsme se vydali k městu Hofn. První zastávkou po cestě byla malá Vikingská vesnice, která měla sloužit jako kulisa pro natáčení, ale kvůli finančním problémům se tady nikdy netočilo. Vede sem peší trasa dlouhá asi 1 km, ve Viking Cafe musíte zaplatit vstup, ať už jedete autem nebo jdete pěšky. Od vesnice jsme se přesunuli o pár set metrů dál, k černé písčité pláži, ze které byl krásný výhled na horu Vestarhorn. Poslední zastávkou, kterou jsme stihli před západem slunce bylo ledovcové jezero Jökulsárlón se známou Diamond Beach. Noc jsme strávili v malém campu, který nabízel pouze venkovní sprchy i wc. Venku bylo kolem 2 stupňů, brrrrr!
7.den
Po chladné noci jsme se probudili do deštivého rána nedaleko města Vík, kde je spousta turistických míst. Protože nám počasí nepřálo a celý den dost foukalo a pršelo, shodli jsme se na tom, že si tuto část chceme užít bez deště a počkáme na následující den, kdy předpověď hlásila slunečno. Přes Airbnb jsme našli ubytování v guesthouse Hrutafell, který nabízel soukromé pokoje se sdílenými koupelnami, plně vybavenou kuchyň a obývací pokoj. Cestou na ubytování jsme našli nenápadnou horu u silnice, která skrývala fotogenickou jeskyni.
8.den
První ranní zastávkou byl vodopád Skogafoss, který se nacházel asi 5 km od ubytování. Je to krásný mohutný vodopád, ke kterému se můžete opravdu blízko, ale doporučuji mít s sebou pláštěnku. Od vodopádu jsme se vydali k vraku havarovaného letadla Douglas Super DC-3 Dakota, které na ostrově havarovalo v roce 1973. Jsou dvě možnosti, jak se k letadlu dostat: 1.možnost je jít pěšky 45 minutovou procházku a 2. možnost je koupit si jízdenku do autobusu, který vozí turisty k vraku každou hodinu.
My se vydali k letadlu pěšky. Na místě bylo dost turistů, kteří ale po chvíli odešli a nám se naskytla možnost fotit a natáčet letadlo bez rušivých turistů, což bylo super! Další zastávkou byla vyhlídka Dyrhólaey s výhledem na písečné pobřeží. O pár kilometrů dál jsme zastavili na Reynisfjara Beach, která nabízí krásný pohled na Reynisdrangar a jeskyni Hálsanefshellir. Odpoledne jsme navštívili jeden z nejstarších hot potů na Islandu - Seljavallalaug, který byl postaven v roce 1923, teplota vody je kolem 27 stupňů. Osmý den jsme zakončili u vodopádu Seljalandsfoss, kolem kterého vede pěší cesta... tu doporučuji jít, ale nezapomňte na pláštěnky, jinak skončíte pěkně promáčení. Noc jsme strávili ve větším kempu Hellisholar Cottages, ve kterém jsme poprvé spatřili polární zář.
9.den
Ráno jsme se vydali do vnitrozemí, první zastávkou bylo údolí Haukadalur. Tohle údolí je plné gejzírů a dalších geotermálních prvků. Nachází se zde aktivní gejzír Strokkur i samotný Geysir, od jehož islandského názvu se odvozuje geologický termín gejzír. Pár kilometrů za údolím se na řece Hvítá nachází velký vopodád Gullfoss. Od vodopádu jsme se vydali zpět k pobřeží, po cestě nás zaujalo sopečné kráterové jezero Kerið. Podél celého kráteru vede krátká stezka a můžete sestoupit i dovnitř kráteru. Vstup byl za menší poplatek. Poslední zastávkou dne byla oblast s termálními řekami Reyjkadalur Hot Spring Thermal River. Už když jsme se přibližovali k parkovišti nešlo si nevšimnout sírového zápachu zkažených vajec, který se linul po okolí. Údolí termálních řek poskytuje krásné místo na procházku, které můžete zakončit koupáním v řece. My jsme sem dorazili už k večeru a než bychom došli ke koupacímu místu, byla by tma. Tohle místo ale určitě stojí za celodenní návštěvu! Z kopců tekly horké prameny vody, okolo se nacházelo několik vřelých bahenních tůněk nebo "vstup do pekla". No prostě paráda! Noc jsme strávili v parádním kempu v Selfossu, kde se Honzovi podařilo opět cvaknout polární zář.
10.den
Desátý den jsme chtěli odstartovat v termálních bazenéch v Modré Laguně, bohužel bylo místo už ráno obsazené. Rozhodli jsme se proto vyhledat nějakou dobrou restauraci a ochutnat nějakou Islandskou specialitu. Díky recenzín na googlu bylo jasno, zamíříli jsme do Bryggjan restaurace. Honza si dal fish and chips a já lososa. Lépe upravenou rybu jsem snad nikdy neměla! Miluju ryby a tohle jídlo bylo skvělý, doporučuji všemi deseti! Restaurace se nachází ve 3. patře bývalé skladovací budovy, která sloužila nejspíše rybářům. Ve spodní části se nachází kavárna Bryggjan. Po výborném obědu jsme se vydali k moři. Cíl byl jasný - maják Reykjanesviti. Moře bylo tou dobou divoké, bavilo mě jen tak sedět na útesech a pozorovat divokou vodu. Den jsme zakončili procházkou na aktivní sopku Fagradalsfjall. Tedou tou dobou bohužel nechrlila lávu, ale to jsme jí odpustili. Stačilo nám vidět ty tuny zaschlé lávy, kterou chrlila v roce 2021. Bylo to neskutečný, v některých místech stoupal stále dým. K sopce vedlo několik turistických tras, my se k ní vydali z parkoviště P1. Doufám, že až příště navštívíme Island, bude sopka chrlit lávu, byl by to neskutečný zážitek.
11.den
Poslední den jsem se přesunuli do Keflavíku, abychom si prošli město a navštívili pár obchodů. Za pár hodin jsme se museli dostavit na letiště, tak jsme nechtěli cestovat moc daleko. Poslední turistický cíl byl krásný maják v městečku Gardur. U moře tolik foukalo, že jsem málem uletěla, ale byla to sranda. Od majáku jsme se vydali do provozovny Kuku campers, abychom jim vrátili auto. Předání proběhlo bez problémů, vrátili nám vratnou kauci a odvezli nás spolu s ostatními výletníky na letiště, kde nás čekalo několik hodin úmorného čekání na náš let. Poslední kontrola na letišti proběhla bez problémů a my jsme kolem 1 hodiny ráno vzlétli.
12.den
Po čtyř hodinovém letu jsme úspěšně přistáli v Krakově. Z letadla jsme byli nevyspalí, ale těšili jsme se domů na pejska, tak nám cesta z Polska utekla raz dva.
Ptáš se kolik nás cesta na Island stála? Tak to vím skoro přesně, protože jsem si ze zvědavosti všechno psala:
Auto (půjčovna + benzín) 47 000 Kč, jídlo 8 150 Kč, ubytování 8 200 Kč, hotovost 7 000 Kč, atrakce 2 150 Kč, letenky 11 700 Kč, pojištění 1400 Kč, oblečení 8300 Kč = celkem
93 000Kč - jasně není to malá cena, ale dalo by se to udělat ještě více low cost, záleží na tom, co si člověk dokáže odpustit a jak moc vyjde ze své konfortní zony.
Island je krásná a proměnlivá země, jejíchž kouzlo nejde popsat slovy, to musíš zažít na vlastní kůži. Ujeli jsme 2500 km, odpočinuli si a načerpali sílu a motivaci do dalších měsíců.
Už teď víme, že jsme tu nebyli naposledy. Na závěr přikládám odkaz na mapy.cz, kde sdílím celý itinerář i s místy, které jsme vynechali.
